Sokolové po stopách Vikingů ve Středním Posázaví

Výboje lodí s draky na přídi a odvážnými posádkami severských Vikingů do Normandie na západ evropského kontinentu a na jeho východ až do Nižního Novgorodu jsou obecně akceptovány a nejsou zpochybňovány. Avšak vynořila se i domněnka o existenci střední vikingské skupiny, která dostala za úkol proniknout do Evropy řekou Labe a postupně pak ovládnout i střední Evropu. Tyto domněnky potvrzují zbytky opevnění, na nichž posléze vznikaly raně středověké hrady, jako například Zbořený Kostelec, Zlenice, Pirkštejn, Český Šternberk, Kácovská tvrz, či Ledečský hrad a rovněž výskyt plavovlasých anebo modrookatých jedinců v naší populaci.

Úkolu prokázat či vyvrátit tyto domněnky se ujala expedice 20 seniorů a dětí na třech vikinských plavidlech v dobovém odění pod lask. záštitou tělocvičné jednoty vlašimského Sokola (viz foto zde). Výchozím bodem expedice se stal městys Kácov. Zde však zatím přítomnost střední skupiny Vikingů prokázána nebyla. Pozornosti zvídavého návštěvníka lze však doporučit unikátní mariánský sloup z červeného mramoru ze století osmnáctého, jaké se nacházejí pouze dva v celé Evropě. A též pohled na bývalý habsburský zámek, na němž jsou již na první pohled zřetelně vidět výsledky jeho zestátnění a tomu odpovídající péče za dob republikánských a socialistických. Přes drobné komplikace způsobené nízkým stavem vody v řece, výprava za válečného pokřiku ty king, já king, my king, viking, úspěšně vyplula a pokračovala na Pelíškův most, kde pod jezem ukořistila první lehký oběd. Dále byla cesta již příjemnější, ani jeden ze soběšínských jezů se neukázal být vážnější překážkou pro jeho dobyvatele. Posádka třetí lodi vzala útokem kiosek v Soběšíně a ukořistila zde druhý lehký oběd. Pod Soběšínem se opět vyskytly drobné potíže, jakožto důsledek nízkého stavu vody, ale díky cílevědomému velení výpravě nevznikly žádné škody. Mladší část posádky teplé vody přesto využila k ochlazení, různému cachtání a za zpěvu válečných písní, při nichž místní domorodci prchali do okolních lesů, minula soutok s Blanicí a pokračovala neochvějně dále. Kolem půl čtvrté po poledni úspěšně dosáhla cíle v Českém Šternberku. Zde byly ze základu hradu odebrány vzorky kamene, které budou odeslány k archeologické expertize do Univerzálního ústavu všestranného českého génia, Járy da Cimrmana, k potvrzení naší hypotézy. S výsledky této expertizy bude veřejnost seznámena v některém z příštích čísel tohoto periodika. Hrad tento doporučujeme též navštívit a zhlédnout jeho prohlídkové okruhy.

I když se výpravě - zatím - přítomnost vikingských válečníků ve středním Posázaví prokázat nepodařilo, naděje se nevzdáváme, neboť nepřímých důkazů je dostatek a velmi silných. Výprava byla všemi účastníky hodnocena jako zdařilá, neboť nikdo nezemřel, neutrpěl úrazu, ani jiné újmy na zdraví či majetku, i počasí ukázalo svou vlídnou tvář. Malí vikngové pak byli uklidněni příslibem další výpravy a někteří z toho dokonce usnuli. Místní pacifik nás pak dopravil zpět do Kácova, kde byla expedice rozpuštěna. V tomto roce se jednalo již o druhou sokolskou akci pod heslem ?prarodiče vnoučatům.? Na jaře proběhl cyklistický výlet do okolí Kladrub a Trhového Štěpánova.