Červencovou soutěžní přestávku využil oddíl k relaxaci na společensko sportovním turnaji v Kostelci nad Orlicí. Pohodový turnájek stihly tropické teploty, takže se méně pilo a více hrálo, díky účasti dam ve hře byl prostor pro džentlmeny, komiků se jako obvykle našlo také dostatek.
Tým jsme namíchali napříč kategoriemi i pohlavími, vcelku se ale dařilo najít společnou řeč jak na hřišti, tak i mimo něj. Opět jsme se potkali s loňskými soupeři z jihočeského přeboru, bývalými spoluhráči z hostování, ale i s reprezentanty nominovanými na mistrovství Evropy mužů, které se koná už za dva týdny v Havlíčkově Brodě.
Letos jsme přijeli na místo jako první kompletní tým, a tak nás čekalo první utkání už v pátek. Proti domácím kosteleckým kocourům jsme drželi krok a jelikož soupeř těsně před koncem polevil v poli a na pálce nic nepředvedl, vyhráli jsme hned v prvním utkání 4:3.
Večer jsme si užili vynikajících grilovaných kuřátek, posezení a ve finále i bowlingu. Bylo to o to příjemnější, že se první část odehrávala na softbalovém hřišti, druhá část pak v zařízení ve městě zvaném Softball bar. Brzkému vstávání jsme zamezili včasným příjezdem na turnaj a předehraným utkáním, a tak nebylo nutné řešit večerku.
Druhý den proti námořníkům z PVček jsme drželi opět krok, jenom se nějak nepovedlo udržet závěr a soupeř srovnal. Remízy jsou na turnaji možné a ani naše loby za výhru o panáka zelené za homerun nevyšlo - 6:6
Další utkání v poledne bylo vzhledem k promile v krvi některých z nás poměrně krušné, sedlčanské kozy ale měly kondici ještě v horším stavu, a tak netrvalo dlouho. V poklidném tempu jsme pochytali odpaly a něco v útoku napálili.
Museli jsme přetrpět ještě jedno utkání na závěr dne. Hra vcelku ušla, bohužel byla radotínsko liberecká směska lehce agresivní, a tak se hra poměrně slušně vyhecovala. Trochu nás to otrávilo, ale následný koupací výlet na jez nezkazila ani pokořující porážka. Voda v kostelecké Orlici byla během víkendových třicítek výjimečně dvacetistupňová. Restaurace na jezu poskytla výborné služby a na hřišti jsme zakončili společný večer. Na závěr dne pak torzo týmu pokořila Hanka, když pánskou část (bez přeborníka Bédy) deklasovala v bowlingu.
Druhé místo ve skupině katapultovalo vlašimský tým do semifinále. Soupeř z Poličky pojal utkání veskrze sportovně a nasadil druholigového nadhazovače z Pardubic, který vyházel první tři pálkaře. Odpovídající nadhoz jsme ze svých řad nominovat nemohli, ale výrazná slovní důtka soupeři byla natolik srozumitelná, že si alespoň u Hanky vylepšil svůj profil - pustil ji na první metu a na Tomův odpal Hanka také doběhla pro náš čestný úspěch.
V utkání o třetí místo jsme konečně opět našli společenský tým. Hroši z jihu nalívali našim pálkařům a pálkařkám středy tak, jak my, prokládali utkání úmyslnými chybami, dezercí hráčů a jinými kousky, prostě poslední utkání si přišli užít. Sice jsme získali nakonec víc bodů, bronz jsme ale přenechali. V neděli byli hroši rozhodně společensky unavení nejvíc ze všech týmů a vydržet v takovém stavu odpolední tropické slunce byl výkon skutečně hrdinský.
